Aktuality

Mám za sebou první rok činnosti jako člen Rady jihomoravského kraje, a to je dobrá příležitost k menšímu bilancování. Nechci však zavalovat čtenáře rozsáhlou agendou čítající stovky položek. Vybral jsem si proto tři, které považuji za významné, s velkým dopadem a přitom zajímavé pro veřejnost.

Dnes je tomu přesně jeden rok od první společné schůze zastupitelstva Jihomoravského kraje po volbách v roce 2020. Aby však těch “poprvé” nebylo málo, tak je to přesně i rok ode dne, kdy Piráti poprvé zasedli v krajském zastupitelstvu, a hned dokonce i ve vedení Jihomoravského kraje. Připravili jsme si proto pro vás ohlédnutí a rekapitulaci naší práce na krajském úřadu v uplynulém roce.

Jiří Hlavenka se v uplynulém týdnu zúčastnil hned čtyř významných krajských akcí, které spadají do gesce radního pro vědu, výzkum, IT a inovace. Přinášíme vám krátké shrnutí těchto důležitých událostí, na kterých Jiří jednal o technologickém a inovačním rozvoji Jihomoravského kraje.

Technologie se posouvají nezastavitelně vpřed. I správa měst musí jít s dobou. Novým trendem je výzkum využití AI – artificial intelligence (umělé inteligence). O budoucnost AI se v Brně stará platforma Brno AI, ke které letos míří více financí.

Chcete zažít podívanou budoucnosti, jakou mohli vidět diváci na olympiádě v Tokiu? Díky Pirátům se v Brně představí budoucnost světelných show, která sleduje ty nejmodernější trendy. V porovnání s ohňostroji je ekologická a šetrná k přírodě i zvířatům. V sobotu 7. srpna se proto na Kraví Hoře uskuteční první dronová show na Moravě.

Podnikavost, jako klíčový parametr pro schopnost poradit si v rychle se měnícím světě, byla ústředním tématem konference vzdělávacího střediska Lipka. Nad konferencí, které se zúčastnilo 130 pedagogů a odborníků na vzdělávání, převzal záštitu Jiří Hlavenka{:target="_blank"}, radní JMK pro vědu, výzkum, inovace a IT.

Jak by měl vypadat Jihomoravský kraj v roce 2030? I na to se snaží odpovědět čerstvě schválená Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+. Koncepční dokument navrhuje vize, strategie, cíle i dílčí prostředky k jejich naplnění v šesti prioritních osách. Těmi jsou "Vzdělávání, sport a mimoškolní zájmové aktivity", "Zdravotnictví a sociální oblast", "Dopravní infrastruktura", Životní prostředí, technická infrastruktura", "Konkurenceschopnost, podnikání, inovace a výzkum" a "Cestovní ruch a kultura, veřejná správa, občanská vybavenost a bezpečnost".

Zákony dědičnosti tvoří jeden ze základních stavebních prvků moderní genetiky. Tento přelomový objev uskutečnil Gregor Johann Mendel právě Brně. V rámci oslav dvoustého výročí narození tohoto velikána připravuje Brno ve spolupráci s Rakouskem projekt „Odkaz G. J. Mendela vědě, kultuře a lidstvu“. Jednou z hlavních atrakcí, na které se můžete těšit, bude zrenovovaný Mendelův skleník.

Existují relevantní informace o tom, že příhraniční regiony mají obtížnější cestu k úspěchu než ty vnitrozemské. Hranice přetrvává jako bariéra, do příhraničních regionů se málo investuje a turistika vše nevynahradí.

Dubnové zastupitelstvo nabídlo velké množství atraktivních témat. Pod mnohými jsou podepsáni pirátští zastupitelé a zastupitelky. Vedle mediálně vděčných bodů dotací do životního prostředí a sociální oblasti bychom chtěli vypíchnout i srdcovku Petra Springinsfelda v podobě změny jednacího řádu. Ten nyní umožňuje jednání distanční formou.

Jižní Morava - to už dávno nejsou jen vinice, folklór a jednoduchá tovární výroba. Jihomoravský kraj potvrzuje své místo mezi nejvyspělejšími evropskými regiony díky pokročilým technologiím a největší koncentrací firem, které investují do výzkumu a vývoje. Právě ty jsou hnacím motorem znalostní ekonomiky a inovací, které si kraj chce hýčkat i do budoucna.

O Brně se říká, že je high-tech centrem republiky, s nadregionálním významem. Pojem „high-tech“ byl ovšem poprvé použit v roce 1958. A to už jsme zde sedm let vyráběli elektronové mikroskopy. Jsme tedy high-tech roky před vznikem high-techu. Zmíněný rok 1958 má pro nás ovšem ještě jeden význam, získali jsme za teslácký elektronový mikroskop v Bruselu zlatou medaili, což dalo úspěchu tohoto oboru u nás velký impuls.

Dostanou opět příležitost rozhodovat o části peněz z krajského rozpočtu občané jižní Moravy? Co je pro zavádění participativních prvků ve správě kraje nejdůležitější a kde je možné se inspirovat? Tématem participativního plánování se zabýval workshop, který se konal na krajském úřadě JMK za účasti členů rady, včetně náměstka pro participaci Lukáše Dubce. Seminář vedl mezinárodní expert na participativní plánování a e-participaci Tomáš Rákos.

Vzpomínáte na událost před rokem, kdy zrovna během startu pandemie Covid-19 do nervózní situace vpadl ještě kybernetický útok na Fakultní nemocnici Bohunice? Útok paralyzoval chod velkého špitálu a úplně zastavil řadu jeho činností: nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém u dárců krve. Dnes víme, že způsobená škoda překračovala 150 miliónů korun – následky navíc stále nejsou zcela „začištěné“. A to byl jen jeden útok na jednu nemocnici!

Rozbíhá se série výběrových řízení na školy Jihomoravského kraje a je na místě se ptát, zda se jich budeme z pozice zástupců kraje účastnit a jak při nich budeme postupovat. Jde přitom o věc nemalé důležitosti: ročně se budou dělat ředitelská „výběrka“ pro zhruba dvacet škol a školských zařízení. A jak známo, ředitel dělá školu.