Aktuality

Komentář zastupitele města Brna, Marka Lahody, do říjnového Metropolitanu

RAILTARGET pořídil rozhovor s Markem Lahodou, pirátským kandidátem do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji. Řeč byla o rozvoji železniční a městské dopravy, liberalizaci železnice i plánech na výstavbu vysokorychlostních tratí.

Marek Lahoda odpovídá na otázky: Jaký máte názor na rozšiřování modrých zón i do okrajových částí Brna? Je to podle Vás potřebné nebo naopak zbytečné? Před nedávnem začaly modré zóny platit například v Medlánkách, v plánu jsou také v Řečkovicích nebo Slatině.

Marek Lahoda odpovídá na otázky: Jak vnímáte budování nové haly pro cyklisty a atlety, která má stát 1,1 miliardy korun? Je to podle Vás dobrá investice?

Rada města Brna ve středu zveřejnila výsledky svého jednání. Pirátští zastupitelé podporují některé z konkrétních kroků a usnesení. Zároveň ale varují před rizikem finančních machinací, nesouhlasí s rozprodáváním městského majetku a kritizují nedostatečné financování brněnské káznice.

Koaliční zastupitelé na mimořádném zasedání zastavili realizaci projektu nového kotle na energetické využití odpadu v brněnské spalovně SAKO. Je to velmi špatné rozhodnutí, které Brňákům zdraží teplo. Brno projekt chystalo 7 let, úspěšně prošel hodnocením vlivu na životní prostředí EIA, získal stavební povolení, dotaci z eurofondů 2,8 mld. Kč a úvěr od Evropské investiční banky. Po složitém a dlouhém procesu byl letos již také vybrán zhotovitel.

Málo co demonstruje odlišnost současné brněnské koalice bez Pirátů od té minulé s Piráty více, než přístup k nakládání s městským majetkem.

Taky chodíte po Brně pěšky? Věřím tomu, že ano. Každý z nás, ať už většinu trasy vykoná MHD, autem nebo na kole, musí poslední kousek dojít po vlastních. Chůze je základní způsob dopravy, a tak bychom k ní také měli přistupovat. Z podnětů občanů i mých vlastních každodenních cest po Brně však vyvstává jedna otázka: Máme v Brně chodníky nebo spíš parkníky?

Při červnové víkendové akci Lužánecká open jsme si už po několikáté ověřili, že i v Brně mohou ulice plnit i jiné než pouze dopravní funkce. Chceme však, aby tomu tak bylo po celý rok.

Je třeba si nalít čistého benzínu a přiznat, že vesměs byly. Současná silniční síť ve městech je již dávno za hranou své přepravní kapacity (pro auta) a není ji moc kam rozšiřovat. Pokud tedy při tom nechcete zrušit chodníky, vykácet všechny stromy a zbourat půlku města.

Ze zastávek před Hlavním nádražím bylo odstraněno zábradlí a vzniklo bezbariérové místo pro přecházení ze šaliny na vlak a do centra. Čtyři roky nám na Komisi dopravy všichni říkali, že to nejde. Ale všechno jde, když se chce. Konečně tak pro 60 000 lidí denně alespoň v těchto dvou místech skončilo nesmyslné obíhání zábradlí.

„Není eticky přijatelné, aby byl někdo usmrcen nebo vážně zraněn během silniční přepravy. Lidské životy a zdraví jsou nesměnitelné za jiné přínosy pro společnost.“ Tak hovoří dnes již celosvětově uznávaná Vize Nula, která je jádrem i naší celostátní Strategie BESIP (bezpečnosti silničního provozu). K cíli nula mrtvých a těžce zraněných na českých silnicích se sice velmi opožděně (posunut z roku 2020 na 2050), ale přece jen daří postupně přibližovat.

Začátkem května zemřelo 8 lidí při požáru stavebních buněk v ulici Plotní. Zřejmě se jednalo o lidi bez domova. Aby se obdobná tragédie neopakovala, musí město situaci lidí v bytové nouzi aktivně řešit. Nabídnout jim pomocnou ruku a znovu je začlenit do společnosti. Většina se na její okraj nedostala dobrovolně, ale souhrou nepříznivých okolností – např. kvůli ztrátě zaměstnání, dluhům, problémům ve vztazích, se zdravím nebo psychikou.

Brno jde v komunální energetice v České republice příkladem. V nedávné době již na několik budov v majetku města osadilo fotovoltaické panely a v následujících pěti letech plánuje instalaci několika stovek dalších. Projekt vlastní solární elektrárny na střechách městských budov realizuje společnost SAKO Brno SOLAR se záměrem zvýšit energetickou soběstačnost Brna a šetřit přírodu. 💪🌳

Za posledních 20 let vzrostl počet cyklistů v Brně téměř na trojnásobek. Vyplývá to z dat Brněnských komunikací, které zpracoval spolek Brno na kole. V pracovních dnech počet lidí jezdících na kole vzrostl, a tento růst se dokonce zvyšuje. O víkendech je stabilní. Centrum Brna však stále trápí nedostatek cyklostezek.

Finální podoba rekonstrukce Mendlova náměstí mezi lidmi vyvolala debatu na téma bariér ve veřejném prostoru. Na nástupišti trolejbusů totiž přibylo zcela zbytečné zábradlí, které ztěžuje přestup mezi trolejbusy a šalinou. Toto opatření je údajně dle (nezávazných!) norem nutné pro bezpečnost chodců.

Správa železnic chystá kompletní rekonstrukci nádraží v Králově Poli za 2,5 mld. Kč. Toto nádraží je co do počtu cestujících (cca 5000 denně) jedním z nejvýznamnějších hned po Hlavním nádraží v centru (66 000 denně) a v budoucnu má jeho význam s rozvojem příměstských vlaků ještě sílit. Kromě nových kolejí a výpravní budovy, včetně bezbariérových nástupišť, je v plánu i prodloužení podchodu na druhou stranu tratě k ulici Myslínova, kde k němu město vybuduje lávku.

Pirátský zastupitel Marek Lahoda odpovídá na otázky serveru Brněnská drbna: Jaké jsou podle vašeho názoru v Brně podmínky pro cyklisty a co by mělo případně dělat město, aby se situace zlepšila?

Vedení města v lednu podepsalo smlouvu na výstavbu multifunkční haly na Výstavišti, aniž by předem znalo jejího provozovatele. Široká koalice se údajně spojila, aby město v době krize řídila co nejlépe. Nyní se však chová jako nejméně řádný obecní hospodář v ČR.

Piráti v Brně při povolebních vyjednáváních usilovali o gesci dopravy. Po rozhodnutí nevstoupit do koalice nakonec z opozice vyjednali působnost v oblasti bezpečnosti dopravy. Rada města Brna tak na návrh Pirátů a Zelených nechala zřídit novou Komisi RMB pro veřejný prostor, bezpečnost dopravy a aktivní mobilitu (zkratka: BESIP) a jejím vedením pověřila předsedu zastupitelského klubu Pirátů Marka Lahodu.