Mám za sebou první rok činnosti jako člen Rady jihomoravského kraje, a to je dobrá příležitost k menšímu bilancování. Nechci však zavalovat čtenáře rozsáhlou agendou čítající stovky položek. Vybral jsem si proto tři, které považuji za významné, s velkým dopadem a přitom zajímavé pro veřejnost.

<h2>Podnikavost ve vzdělávání? Jedině plošně!</h2>

V Jihomoravském kraji běží už několik let podpora podnikavosti na školách - primárně na středních, zasahuje však i do základních a též do vyšších stupňů. Považuji to za věc zásadní důležitosti: vzděláním skutečně “vše začíná a končí”, cesta k úspěšnější a spokojenější společnosti vede přes dobré vzdělání. Podnikavost přitom neznamená, že vychováváme desítky tisíc podnikatelů - ale desítky tisíc samostatných, sebevědomých, flexibilních, iniciativních mladých lidí, kteří jsou dobře připraveni na to, aby obstáli v náročném a rychle se měnícím světě. Rychlost změn a vůbec pestrost současného světa, možností sebeuplatnění je neporovnatelná s dobou minulou, a změny navíc probíhají stále rychleji. Situace, kdy mladý člověk získá nějakou profesi a pak jede po nalinkované dráze až do penze už naprosto neplatí - je potřeba být vlastně připraven na naprosto nečekané, nové a proměnlivé výzvy. Podnikavost je nástroj, který k tomu pomáhá. Mým hlavním zadáním pro aktéry v oblasti podnikavosti (Lipka, JIC, příslušné odbory na kraji) je, že musíme dosáhnout větší plošnosti. Není přijatelné, aby podnikavost byla trénována na jedné škole a na jiné ne (v současnosti jsme asi na 20% pokrytí). Všude jsou talenti a všichni žáci i studenti, v Brně nebo ve Velké nad Veličkou si to zaslouží stejně dobrý přístup. Podnikavost se musí stát součástí vzdělání, nikoli jen volbou pro vybrané.

<h2>Spolu s Holandskem k dalšímu posílení jihomoravského high-techu a náročné výroby</h2>

Otevírá se nám možnost dramaticky posílit špičkové výrobní průmysly v kraji s dopadem, který může být až kolosální. Plán, primárně aktivovaný Holandskem a jejich provincií Horní Brabantsko (centrální město Eindhoven - jedná se o území dosti podobné Jižní Moravě, velikostně i populací, Eindhoven je podobné centrum high-techu jako Brno, uvažují i postupují velmi podobně) usiluje o zřízení jakéhosi „zlatého kruhu” napříč nejpokročilejšími regiony Evropy, který se spojí v silnou vědecko-výzkumno-výrobní-technologickou základnu, která bude sdílet lidi i kapacity a vytvoří postupně celek, který bude schopen například konkurovat Číně a vracet výrobu postupně zpět do Evropy. Holandsko vyniká v inovacích (jsou přece jen o trochu dál než my, ale ne zásadně), jsou skvělí v obchodu a finančně stabilní. Naše silná pozice je v dosud neztracených výrobních, zejména strojírenských kompetencích, v kvalitním softwarovém průmyslu a taktéž v inovacích. Plán je teprve na svém začátku, ale považuji to za největší šanci pro náš kraj a možnost “doskočit” nejvyspělejší západoevropské regiony.

<h2>Třetí věc je - kumšt!</h2>

Může se kamarádit podnikání s uměním? Chceme dokázat, že ano - oblast zvaná „kreativní průmysly”, jakkoli to sousloví může vyvolávat pozdvižení obočí, může být jedním z nejúspěšnějších odvětví budoucnosti. I zde jsme se ostatně inspirovali ve světě, kde je kreativnost, tvořivost a opření se o oblasti blízké uměleckým směrům patří k podnikatelsky velice úspěšným - jak se ostatně má člověk odlišit, když za nás budou brzy všechno dělat roboti? Uměním! Letos na podzim jsme otevřeli kreativní centrum Kumst, které bude naší laboratoří i poloprovozem kreativních průmyslů. Již se zabydluje drobnými podnikateli, jejichž činnost v sobě právě spojuje kreativitu, umění (kumšt!) i byznys; pořádáme setkání a semináře, propojujeme komunity a ukazujeme i zralým firmám, jak je důležité se opřít o uměleckou tvořivost. Jednou z nejdůležitějších a už dobře zabydlených oblastí je „gaming industry”, tvorba herního software, která už dnes v Brně zaměstnává mnoho set špičkových lidí (!) a plánuje vzrůst během několika let na nízké tisíce - to je nejlepší ukázka, jak obrovský potenciál mohou kreativní průmysly mít.

Jiří Hlavenka{:target="_blank"}