Aktuality

Po čtyřech dnech hlasování v primárních volbách Piráti znají svou jedničku do podzimních komunálních voleb v Brně. Novým lídrem kandidátky byl zvolen pirátský expert na dopravu a životní prostředí Marek Lahoda.

Před rokem jsem jako volební lídr s posádkou Pirátů zakotvil na krajském úřadě. I když jsme se ujali vedení v těžké době, musím říct, že jsme neselhali. Sestavování rozpočtu s velkými výpadky v příjmech a řešení situace s Covid-19 jsme zvládli obzvláště úspěšně. Přes tyto velké překážky jsme pilně pracovali i na věcech, které jsme slíbili našim voličům a následně se k nim zavázali v Programovém prohlášení Rady Jihomoravského kraje.

Koalice Piráti a Starostové včera zahájila sérii tematických snídaní, první diskutovanou oblastí bylo zemědělství a životní prostředí. Řešila se například problematika dřeva, kdy se obrovské objemy dřeva ze státních lesů vyváží za hranice, zatímco českým pilám hrozí krach. Hovořilo se i o nastavení dotačního systému, aby lépe podporoval mladé zemědělce či rodinné farmy, o odpadovém hospodářství, růžových sběrných popelnicích na textil nebo rizicích megalomanského projektu výstavby kanálu Dunaj–Odra–Labe.

Brno bude v následujících letech spolupracovat s Akademií věd ČR na výzkumu klimatických dopadů na prostředí města. Pirátský záměr na zmírnění klimatické změny a kvalitní zpracování dat se setkal s kladnou odezvou u dalších radních a spolupráce bude potvrzena během následujících týdnů. Našim cílem je z Brna vytvořit moderní město, kde se jeho obyvatelům bude žít dobře.

Jihomoravský kraj má jako jednu ze svých priorit podporu osvěty a vzdělávání v oblasti životního prostředí. Dlouhou dobu byly primárními prostředky k naplňování těchto cílů vzdělávací programy ekologických organizací a dílčí aktivity školských zařízení.

Díky spolupráci města Brna a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity dojde k rozšíření měření kvality ovzduší v Brně. Na základě výsledků aktuálně spouštěného projektu budou navrhnuta opatření, která povedou k čistšímu vzduchu ve městě.

Pro Svárovskou alej svítá naděje. Zastupitelský klub jihomoravských Pirátů nalezl možné řešení úpravy silnice. Ta by v úseku stromořadí vedla odklonem nad severní částí aleje. Přestože nyní krajský úřad zrušil stavební povolení pro formální nedostatky, Piráti mají za to, že bude možné využít již schválenou dotaci ve výši 80 milionu korun na rekonstrukci a současně ponechat stromořadí bez výrazného zásahu.

V sobotu 19. října se na více místech Česka koná akce pořádaná státním podnikem Lesy ČR s názvem Den za obnovu lesa{:target="_blank"}. V Jihomoravském kraji se Piráti rozhodli připojit se k akci a vyrazí společně na místo sázení, které je u zastávky Stará dálnice v Brně.

Piráti se už tradičně připojili k celorepublikové akci Ukliďme Česko. Jižní Morava nebyla výjimkou, v sobotu 21. září do terénu vyrazilo několik skupin a pod pirátskou vlajkou jsme uklízeli v Brně či Znojmě, samostatně pak na dalších místech.

V jedné básni velkého básníka mého rodného regionu věnované vodě se píše: „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu…“. Něco mi říká, že by byl Jan Skácel hodně v rozpacích, kdyby viděl, co se v jeho zemi po třech dekádách od jeho smrti s životodárnou tekutinou děje. A přestože je problém budoucího sucha a hrozící nedostupnosti vody nejčastěji prezentován jako problém ekologický, z našeho pohledu je pravda výrazně smutnější. Jako viníka vidíme řadu kroků porevoluční politiky a mnoha politiků, kteří se pokrytecky už za pár týdnů chtějí nechat znovuzvolit do Poslanecké sněmovny.

Na serveru Euro vyšla zajímavá zpráva{:target="_blank"}, že Evropská unie již nechce dotacemi podporovat velké zemědělské podniky, ale česká vláda a tvůrci zemědělské politiky to ignorují. Není to žádná novinka - Piráti na tento stav poukazují už nějakou dobu a malí zemědělci ještě déle. Dobře je, že se o tento doposud přehlížený problém začínají zajímat i média a že se snad dočkáme i zvýšení zájmu veřejnosti. Je totiž potřeba rozbourat iluzi “hodných” ministrů, kteří hájí národní zájmy před tou zlou a něco neustále přikazující EU. Zájmy totiž naší vládou, a v tomto případě Ministerstvem zemědělství ČR, hájeny jsou, jen ne ty národní. Těží z toho úzká skupina agrokorporací, které si ze zemědělských dotací udělaly velice výnosný byznys.

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil výsledky tříletého výzkumu{:target="_blank"}, ze kterého vyplývá, že většina podzemních vod je v ČR kontaminována pesticidy. Za viníky jsou označeny řepka a kukuřice, pěstované jako výchozí suroviny pro výrobu biopaliv. Dostáváme se tak do kritické situace, kdy náš stát podporuje zamoření vodních zdrojů jedy.

Po vydání mého článku “Sucho v ČR nechceme!{:target="_blank"}” se vyrojila řada reakcí, povětšinou souhlasných. Ozývaly se ale i hlasy, že jsme (neo)marxisti, kteří chtějí poroučet větru dešti a že máme zcestné myšlenky. S tímhle přístupem se potkávám i při diskuzích. Jak to tedy je - je boj se suchem nesmysl?

Trápí nás sucho. Na jihu Moravy to v teplých měsících pociťujeme rok od roku více. Ohrožené není jenom zemědělství, ale obyvatelnost regionu jako taková. A zdánlivě paradoxně zároveň přibývá bleskových povodní. Před pár týdny moje rodná Strážnice, a celá řada dalších obcí v regionu, zažila bleskovou povodeň, kdy se po pár desítkách minut trvajícím intenzivním dešti a krupobití proměnily ulice v potoky plné bláta. Pár dní na to praskliny v půdě zase připomínaly spíš subsaharskou Afriku než střední Evropu. Prostě se v krátkém čase vystřídaly dva extrémy. Extrémy mající totožné příčiny.