Dne 18. září 2023 se zástupci pirátského Krajského expertního týmu pro sociální politiku a zdravotnictví zúčastnili setkání členstva Parkinson klubu Brno.
Parkinsonovu chorobu si lidé občas pletou s Alzheimerem. Obě nemoci nelze snadno popsat jediným symptomem. Jsou provázeny celou řadou příznaků, které se projevují velmi individuálně. Jednoduše lze říct, že Alzheimerova choroba způsobuje demenci a začíná většinou poruchou krátkodobé paměti. Osoby s tímto onemocněním si například nedokážou vzpomenout, co jim před chvílí někdo říkal. Parkinsonova nemoc je charakterizována poruchou pohybu – parkinsonismem. To znamená, že u parkinsoniků se objevuje zpomalenost, ztuhlost, třes a poruchy hybnosti.
Pirátští zástupci Petr Kubeš a Kristýna Kyánková se s členkami a členy Parkinson klubu Brno setkali v jejich “klubovně” v komunitním centru Kávéeska na Vojtově 7. Klub je v Brně aktivní od roku 1998. Letos oslavil 25. výročí od svého založení. Členstvo tvoří, jak sami nemocní, tak jejich blízcí pečující, přátelé a třeba i bývalí kolegové. Cílem každého setkání klubu je především společné trávení času, sdílení a vzájemná podpora. Kromě pravidelných měsíčních schůzek společně podnikají velké množství aktivit. V létě uskutečnili například tří hodinovou plavbu po Brněnské přehradě. Zajišťují si rehabilitační cvičení, pravidelně trénují stolní tenis, bowling a pétanque. Schůzky si kulturně obohacují hudebními vystoupeními nebo uměleckými výstavami. Tento rok již několikrát navštívili výstavy v Arboretu Mendelovy univerzity, byli na představení Městského divadla Brno, vyšli si na Písečňák, Panskou líchu, letiště Medlánky, a ještě letos se chystají se do Národopisného muzea v Kobylí. Nechybí ani ozdravné pobyty, výjezdy mimo Brno a odborné přednášky s lékaři. Každoročně v Brně organizují Den Parkinsonovy nemoci, který si celý svět připomíná 11. dubna. Patronem klubu je Zdeněk Junák, oblíbený televizní a divadelní herec, dabér a rozhlasový moderátor.
Cílem návštěvy pirátských zástupců bylo nejen seznámit se s běžným životem Parkinsoniků a aktivitami klubu, ale zároveň získat důležité podněty pro zlepšení kvality jejich života, na kterých se mohou Piráti podílet.
Paní Eva se nám svěřila se zkušenostmi s veřejnou dopravou. „Dnes při nastupování do tramvaje řidič zvonil při mém nástupu, ale moje nemoc mi znemožňuje rychlý pohyb, tak mě přivřely dveře.“ Na což jiná členka reaguje: „Moje dcera pracuje u dopravního podniku a jako řidička si nemůže dovolit zpoždění ani minutu, i když by počkat chtěla. Je za to penalizována.“ Předsedkyně klubu k problémům s dopravou říká: „V nových tramvajích nejsou úchyty na místech, kde bychom je potřebovali. Musíme si stoupnout na špičky, abychom tam dosáhli, a to je nebezpečné.“ Slovo si bere zpět paní Eva: „Semafory na přechodech jsou asi pro běžce, vejdu a už je červená.“ Přítomná dcera jedné z členek na setkání otevřela téma týkající se nedostatečně proškoleného personálu v nemocnicích. Její maminka nám popsala situaci, kdy se na ni zlobil zdravotní personál, že není schopna rychle si vyčistit zuby. „Nebyla jsem schopna plnit jejich pokyny tak rychle, jak si představují a zdržovala.“ Jeden ze starších pánů nám vyprávěl o svých procházkách po městě a nedostatečné síti veřejných toalet a pítek. “Potřebuji si vzít lék přesně v určitou hodinu a občas se stane, že ho nemám čím zapít. Ne každá restaurace vás však pustí na toaletu.” Účastnictvo jsme seznámili s mobilní aplikací Čára, ve které lze dohledat a na mapě si zobrazit veřejná WC a další zařízení. Člen klubu Miloš se pochlubil, že se letos už potřetí chystají na Světový šampionát hráčů stolního tenisu s Parkinsonovou nemocí, letos v rakouském Welsu. „Loňského ročníku se zúčastnilo 160 soutěžících z pěti kontinentů, letos jich bude přes 200. Účast se zvyšuje. Loni jsme sehnali sponzora, letos nikoho nemáme. Pokud někoho seženeme, je to někdo z našich známých a blízkých. Musíme mít s sebou doprovody, náklady nejsou malé. Ale lidi to dají rádi, protože na pinec chodíme každý týden a baví nás to.“
Člověk by čekal, že mu na setkání těžce nemocných lidí nebude veselo. Příběhy o tom, jak se během dvou let z “chlapa jako hora” stal poloviční a těžko se pohybující člověk, který potřebuje asistenci téměř 24/7, nejsou ojedinělé. Pečujícím se často obrací celý život vzhůru nohama a musí se vyrovnat se situací, že kromě práce a péče o děti se přidává péče o nesamostatného partnera či partnerky. Klubu se daří držet si více než pozitivní náladu. Až se člověk zamýšlí, jak někdo s omezením pohybu v aktivitách trojnásobně předběhne “zdravého a mladého” člověka. Komunita drží při sobě, podporuje se, může se svěřit se starostmi, může společně vydechnout, užít si výlety nebo sportovat. Je zde přímo hmatatelný efekt soudržnosti. Nebýt na to sám – to je zřejmě receptem na atmosféru, která nás naplnila při návštěvě a byla tak inspirující a dojemná, že jsme toho plní ještě dnes. Klub stále přijímá nové členky a členy a také s otevřenou náručí vítá hostky a hosty, což můžeme více než doporučit.
Děkujeme předsedkyni Mgr. Evě Vernerové a členstvu Parkinson klubu za milé přijetí, a hlavně sdílnost a otevřenost. A blahopřejeme k výhře zlaté medaile českých Parkinsoniček ve čtyřhře 3.skupiny v ping pongu!
Více informací o činnosti: https://parkinson-brno.cz/
Schůzky Parkinson klubu Brno:
Pravidelně každé třetí pondělí v měsíci od 14.00 - 17.00 hod., Vojtova 7, Brno Štýřice