Zdeněk Kosour z Místního sdružení Znojmesko se s námi podělil o zkušenosti a novinky z koordinace zákona o sociálním podnikání. Ten může nabídnout i pomoc v případě podobných krizí jako je ta současná na Ukrajině.

<h1>ČÍM SE ZABÝVÁ SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ A V ČEM JE PŘÍNOSNÉ?</h1>

Jedná se důležitou součást sociální politiky. V Česku je přes 3.600 podniků, které zaměstnávají nadpoloviční většinu hendikepovaných zaměstnanců a působí na tzv. chráněném trhu práce. 177 z nich se navíc přihlásilo k principům sociálního podnikání a jsou v adresáři MPSV. Přínos je především v tom, že pomáhá hendikepovaným občanům najít uplatnění na trhu práce, to platí i pro náš Jihomoravský kraj.

<h1>MŮŽE NOVÝ ZÁKON NAPOMOCI I V PODOBNÝCH SITUACÍCH JAKO JE VÁLKA NA UKRAJINĚ?</h1>

Doposud se sociální podniky, potažmo celý chráněný trh práce, zabývali především zaměstnáváním hendikepovaných. Chceme, aby nová legislativní definice zahrnovala mj. pojem Integrační sociální podnik. Tyto podniky se budou zabývat zaměstnáváním sociálně znevýhodněných skupin. Do nich můžeme zahrnout i ukrajinské uprchlíky, kterým pomůžeme se pracovně uplatnit v podstatě okamžitě. V kavárnách, prodejnách i dalších oblastech sociálního podnikání. Aktuálně je v Česku volných 13.000 pracovních míst, tedy rozdíl mezi hledajícími práci a nabídkami firem. Vytvoření dalších míst v integračních sociálních podnicích může při dlouhodobém konfliktu díky přidané hodnotě psychosociální podpory pomoci ještě významněji.

<h1>JAKÉ JSOU CÍLE VAŠEHO PRACOVNÍHO TÝMU?</h1>

Sociální podniky dlouhá léta pomáhají s integrací OZP a OZZ a bohužel oproti jiným zemím Evropy doposud nemají legislativní rámec. To se chystáme změnit. V zemích EU je také běžné zapojovat tyto podniky více do společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. I tento deficit máme v plánu dohnat. Na aktivitě pracuji se sociálními podniky z mnoha oborů a regionů Česka a především s místopředsedkyní sněmovny Olgou Richterovou{:target="_blank"}, senátorkou Adélou Šípovou{:target="_blank"} a radní JMK Janou Leitnerovou{:target="_blank"}.

<h1>CO PŘINESE NOVÝ ZÁKON NAŠIM OBČANŮM S HENDIKEPEM?</h1>

Větší stabilitu jejich zaměstnavatelů, počítám i se snadnějším přístupem k veřejným zakázkám a tím pádem více vytvořených pracovních míst pro ně. Jednáme o tom, jaké (nově) najdou uplatnění i lidé bez zdravotního hendikepu např. maminky po rodičovské, lidé bez domova nebo dlouhodobí klienti Úřadů práce. Znám několik případů z našeho kraje, kdy se podařilo sociálním firmám začlenit hendikepované občany, kteří spoustu let neúspěšně hledali práci. Důvodem je propracovaný rozvoj zaměstnanců a také psychosociální podpora, kterou sociální firmy přináší.

<h1>POD POJMEM SOCIÁLNÍ PODNIK SI PŘEDSTAVÍM HŮŘE PLACENOU PRÁCI V CHRÁNĚNÝCH DÍLNÁCH, NA KOLIK PLATÍ TATO ZAŽITÁ PŘEDSTAVA?</h1>

Chráněné dílny mají své pevné místo na chráněném trhu práce a některé i mezi sociálními podniky. Každopádně za poslední léta sociální firmy pohled na práci OZP a OZZ zásadně mění. Boří zažité mýty kvalitním a rychlým zpracováním zakázek. Působí úspěšně v mnoha oborech, např. zpracování bankovních operací, IT zakázky, zákaznická centra nebo v zajímavém sektoru sociálního podniku v zemědělství. Znám mnoho případů, kdy se běžné společnosti učí od sociálních firem jejich procesy.

<h1>MÁTE ZA SEBOU ODSTARTOVÁNÍ DEBATY O NOVÉM ZÁKONĚ, NĚKOLIK KULATÝCH STOLŮ, SETKÁNÍ S LEGISLATIVCI, JAKÉ JSOU DALŠÍ KROKY?</h1>

Zapracujeme získané podněty do nového návrhu zákona. Ten nejdříve předložíme týmu pana ministra Jurečky a domluvíme další postup. Už nyní se snažíme zapojit zástupce stran celé vládní koalice. Vedle toho řešíme debatu o postavení sociálních podniků ve veřejných zakázkách a novou podobu náhradního plnění. Témat je hodně a já jsem moc rád za každou organizaci, která se připojuje ke zlepšení postavení zaměstnavatelů zdravotně i sociálně znevýhodněných v Česku.