Rekonstrukce ulice Gorkého začala na jaře 2018, po roce oprav byla však ulice stále jen rozkopaným staveništěm. A právě tehdy, na jaře roku 2019, došlo v vykácení všech stromů z ulice. Upřímně se přiznám, naštvalo mě to. Nejen vykácení stromů, ale i to, že oprava ulice trvá tak neskutečně dlouho. Uzavírka skončila až na podzim po více než osmnácti měsících. Právě naštvanost z další šíleně dlouhé opravy mě motivovala s tím něco udělat.

Jedním z důvodů tak dlouhé realizace stavby bylo i to, že se dala možnost firmám připoložit si optické sítě. Zvolený postup ovšem nebyl ideální - jeden subjekt si vykope trasu, položí kabeláž a zase jámu zahrabe. Pak je technická přestávka a až po ní nastoupí další. Tento postup dle mého není rychlý, levný a ani chytrý. Trpí obyvatelé, podnikatelé a bohužel i příroda.

Bylo třeba vymyslet něco chytřejšího, co by nám umožnilo rekonstrukce dělat rychleji a levněji. Právě tehdy jsme v Technických sítích Brno otevřeli myšlenku standardu pro budování tras pro výstavbu (nejen) optických sítí. V nedávné době, po dvou letech práce, rada města standard schválila. Je malým krůčkem ve skládance budování dobře fungujícího města. Rád bych celé radě poděkoval a podělil se s vámi o to, co Brnu tento dokument přinese{:target="_blank"}.

Po zavedení do praxe budou automaticky plánovány a realizovány podzemní trasy pro vedení elektřiny a datových linek. Lze si je představit jako pokračování sítě kolektorů, tedy podzemních tunelů vedoucích rozvody inženýrských sítí tam, kde by se budování velkých kolektorů nevyplatilo. Tyto trasy umožní následné položení infrastruktury (kabelů,..) buď úplně bezvýkopově, nebo jen s malým množstvím děr do země. Sladí tak opravy povrchů vozovek se životností 30 let s infrastrukturou pod zemí.

Neznamená to, že se úplně zbavíme výkopů, ale výrazně snížíme jejich počet a zabráníme tím tomu, abychom do čerstvě zrekonstruovaných silnic a chodníků znovu kopali. Navíc i samotná doba oprav bude kratší díky vyhnutí se cyklu jednotlivých pokládek, který proběhl na Gorkého. To samo o sobě je skvělý výsledek, neboť rozkopané ulice a chodníky každého z nás jenom štvou. Benefitů je však mnohem víc!

Velmi důležitým efektem takto vybudované infrastruktury bude možnost jednoduše postavit nabíjecí místa pro elektromobily ve chvíli, kdy tato potřeba nastane. Dnes je elektromobil spíše vzácností, ale budeme připraveni, pokud dojde k explozivnímu nárůstu jejich počtu. Jednoduše zvládneme postavit pomalá nabíjecí místa prakticky všude, kde budou kabelovody vybudovány. Stejně tak urychlí a zlevní zavádění optických linek přímo do našich domovů a zvýší penetraci vysokorychlostního internetu ve městě.

Ulevíme také přírodě. Zavedením nového standardu dojde ke sdružení několika vedení do jedné linie. Zvýší se tak množství volného prostoru pod zemí. Pro nás lidi je toto místo neviditelné, avšak pro stromy jde o klíčovou věc. U některých ulic nám umožní vysadit stromy, místo nichž bychom dnes měli jen trávník nebo betonovou plochu. Nejde tedy jen o jakousi technickou novelu s dopadem pro infrastrukturu, jedná se o klíčový dokument pro zlepšení života lidí a přírody v našem krásném městě.

A to nejlepší nakonec! Standard je s drobnými úpravami použitelný i pro ostatní města. Od začátku jsme jej koncipovali jako dokument ke sdílení, například v rámci Svazu měst a obcí. Doufám, že se toto chytré řešení uchytí v co nejvíce městech a pomůže tak nejen Brnu, ale celé naší zemi.

Cítím se velmi šťastný, že jsem měl možnost tuto myšlenku spolu-dotáhnout ke zdárnému konci. Úspěch nebyl zdaleka jistý. Koneckonců podobný nápad vznikl již v 90. letech, tehdy bohužel nenašel podporu a nebyl realizován. Výsledek je zásluha práce a ochoty se dohodnout mnoha lidí a organizací. Rád bych proto poděkoval nejen kolegům z Technických sítí Brno, ale i našim partnerům z Brněnských komunikací, Dopravního podniku města Brna, Tepláren Brno a Brněnských vodovodů a kanalizací{:target="_blank"} za ohromné množství práce na tvorbě standardu a dobré vůle, bez níž by nevznikl. Nelze opomenout úředníky z města, především z odboru investičního a odboru městské informatiky, bez jejichž spolupráce by tento projekt byl jen nesplněným snem. Všem díky a s úsměvem do šťastnějších zítřků.

Michal Marciniszyn{:target="_blank"}