U hranic hodonínského okresu, mezi Moravským Pískem a Uherským Ostrohem, chce těžařská firma začít těžit a zpracovávat štěrkopísek. Pár let po zveřejnění záměru v roce 2006 začali protestovat lidé i obce. V lokalitě je totiž značné riziko, že těžba ovlivní podzemní vody a tím ohrozí pitnou vodu pro tisíce lidí na Hodonínsku. I přes nesouhlas veřejnosti v roce 2015 ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo souhlasné stanovisko a o těžbě měl rozhodovat příslušný báňský úřad.

Přes protesty občanů a obcí byl rozhodnutím Báňského úřadu v Brně v lednu 2019 stanoven dobývací prostor pro těžbu štěrku u Uherského Ostrohu.

Souhlas s těžbou vydala Krajská hygienické stanice ve Zlíně i MŽP, nevadí ani Zlínskému kraji. A to přesto, že znalecké posudky těžbu vyhodnocovaly jako velké riziko pro vodní zdroj. Naopak proti těžbě jsou obce, jihomoravští hygienici i zástupci Jihomoravského kraje. Dotčené obce a Jihomoravský kraj podaly v roce 2020 proti plánované těžbě žaloby. Krajský soud v roce 2020 vynesl rozsudek proti rozhodnutí Českého báňského úřadu (ČBÚ).

<h1>Štěrku se nenapijem!</h1>

Odpor proti těžbě byl a je značný, a vyjadřují jej prakticky všichni zainteresovaní. Když ČBÚ v roce 2020 potvrdil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku v katastru Uherského Ostrohu, vydali jsme se mnozí společně na protestní pochod „Za vodu“. Těžba ohrožuje i zájmy Vodovodů a kanalizací Hodonín, které z místních zdrojů zásobují pitnou vodou obce na jižní Moravě. Ti proto protestní pochod také podpořili.

V červnu 2022 však Český báňský úřad zamítl odvolání obcí a znovu potvrdil dobývací prostor pro těžbu štěrkopísku. ČBÚ vycházel z několika vzájemně rozporuplných znaleckých posudků. Jeden považoval těžbu štěrkopísku v blízkosti vodního zdroje za možnou a v tuzemském prostředí běžnou. Druhý v tom naopak viděl velká rizika spojená s kvalitou a vydatností zdroje. Proto si Český báňský úřad nechal zpracovat revizní posudek. A ten se k těžbě nestaví odmítavě.

Rozhodnutí Českého báňského úřadu je pravomocné. Potvrdil tím rozhodnutí obvodního báňského úřadu z roku 2020, který dobývací prostor stanovil, a veškerá odvolání zamítl. Nově do rozhodnutí obvodního báňského úřadu doplnil podmínku, že hornická činnost nesmí být prováděna na koridoru územní rezervy pro kanál Dunaj–Odra–Labe.

I když to neznamená, že úřad těžbu povolil, jeho názor je jasný. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat!

<h1>Jihomoravský kraj je proti</h1>

K vlastní těžbě však musí získat těžařská společnost povolení od ministerstva životního prostředí, kam letos v březnu poslal žádost o prodloužení platnosti kritizovaného stanoviska EIA k záměru „Těžba štěrkopísku v Uherském Ostrohu 2“ z roku 2015. Jihomoravský kraj se k žádosti následně odmítavě vyjádřil. Více dělat nemůže. „Cokoliv se stane v místě těžebny, se za určitý čas promítne také v místě jímání podzemní vody a tím může dojít k ohrožení vodního zdroje pro 140 000 obyvatel našeho kraje,“ upozornil také náš pirátský první krajský náměstek hejtmana Lukáš Dubec.

Pořád doufám, že ministerstvo v čele s Annou Hubáčkovou vyhodnotí celkovou situaci a těžbu zamítne. Pamatuji si, že se s námi pochodu Za vodu v roce 2020 také zúčastnila i na místě k lidem promluvila.

Pokud je tento dosavadní postup většiny úřadů v souladu se zákonem, je zřejmě nutné legislativu o těžbě nerostných surovin v ČR změnit. Zdroje pitné vody jsou v ohrožení v celé republice, nejen v Jihomoravském kraji. Myslím si, že by bylo vhodné chránit pitnou vodu vlastním zákonem o ochraně pitné vody. Předchozí vláda v roce 2020 návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů sice neodmítla, ale nechala „zapadnout“. Tehdejší návrh však neřešil optimálně ochranu pitné vody. Myslím, že je na čase návrh aktualizovat z pohledu vzácnosti pitné vody a znovu předložit parlamentu.

Ivo Vašíček{:target="_blank"}, kandidát na senátora a krajský zastupitel