O tom, že se Marek Lahoda stal našim lídrem do komunálních voleb v Brně, jsme vám už psali. Ne všichni však Marka znáte, a proto jsme na něm nenechali nit suchou!Proč šel vlastně do politiky? Co jsou Markovy priority do nadcházejících voleb? Na jakou pirátskou práci chce navázat? Co dělá ve volném čase? A jaký je jeho oblíbený seriál?

<h2>Ahoj Marku, nedávno jsi byl zvolen lídrem Pirátů pro volby na brněnský magistrát, řekni nám prosím něco o sobě, aby ses představil i těm, kteří tě třeba neznají.</h2>

Narodil jsem se v Brně a kromě půl roku v Oslu zde žiji už 30 let. Naše město tak znám jako své boty a miluji ho. Vystudoval jsem fyzickou geografii a odborně jsem se zaměřil na klimatologii, která mě uchvátila už na gymnáziu na Jarošce. Profesně jsem datový analytik, pracoval jsem pro projekt Česko v datech a dosud působím na CzechGlobe (Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR).

Postupně se čím dál víc věnuji své největší vášni – dopravě a urbanismu. Nyní už čtvrtým rokem působím za Piráty v zastupitelstvu MČ Královo Pole a jako místopředseda Komise dopravní Rady města Brna. Od loňského roku jsem také v představenstvu Brněnských komunikací. V rámci současné koalice na magistrátu se snažím do brněnské dopravní politiky přinášet dobrou praxi a moderní trendy ze zahraničí.

<h2>A jak jsi se vlastně k Pirátům dostal?</h2>

Odjakživa mám silnou potřebu měnit nefunkční nebo špatně fungující věci kolem sebe, respektive se o to alespoň pokusit. Nadávat na věci u piva mi nikdy nestačilo. Možná proto mi kamarádi vždycky říkali, že jednou skončím v politice. Tehdy jsem je odbýval, ale už při studiu na VŠ jsem se stal předsedou Studentské komory Akademického senátu. Zapojil jsem se i do spolku Brno na kole, který sdružuje lidi se zájmem o kvalitní veřejný prostor.

Začal jsem se za spolek účastnit jednání s městem prostřednictvím cykloskupin na odboru dopravy a vyvolali jsme jednání ohledně rekonstrukce ulic Plotní a Dornych s tehdejším radním pro dopravu a investice Richardem Mrázkem (ANO). Bohužel ale naše připomínky pan radní nebral vážně a z této stavby má dnes Brno celorepublikovou ostudu{:target="_blank"}.Tehdy mi došlo, že z pozice „nikým nevoleného” aktivisty toho moc nezměním a brzy vyhořím. Rozhodl jsem se proto, že zkusím budování dopravní infrastruktury v Brně směřovat k udržitelnosti jinak.

Najděte alespoň 5 rozdílů mezi “městskou třídou” Plotní v Brně (nahoře) a skutečnou městskou třídou Mariahilfer Straße ve Vídni (dole)

Ten samý rok startoval první ročník participativního rozpočtu Dáme na Vás, který do Brna přinesli právě Piráti pod vedením Tomáše Koláčného. Navrhl jsem do rozpočtu jeden projekt, na přípravných setkáních jsem se s Tomášem potkal a chvíli jsme spolu mluvili. Díky jeho otevřenosti jsem vycítil, že právě Piráti, které jsem už dlouho volil, jsou tou pravou politickou silou, ke které se přidat. Krátce poté jsme se náhodně potkali s Markem Fišerem, který po městě taky jezdí převážně na kole. Zrovna dával dohromady pirátskou kandidátku do voleb v Králově Poli, kam jsem shodou okolností nedávno přestěhoval, tak jsem se hned přidal. Vlastně by se dalo říct, že to byl Osud (smích).

<h2>Co pro tebe znamená pirátství?</h2>

Kromě už zmíněné otevřenosti{:target="_blank"} především svobodu, boj proti korupci, rovnoprávnost a participaci{:target="_blank"}. V neposlední řadě pak plné uvědomění, že žijeme ve 21. století a svět se mění čím dál tím rychleji. Digitální revoluce s sebou přinesla obrovské příležitosti, které náš stát doposud nedokázal plně využít. Výzvy budoucnosti jsou však různé. Jsem rád, že u Pirátů převládá vědomost o tom, že hlavní příčinou rozvratu klimatu a ztráty biodiverzity je právě lidská činnost. Musíme si pod sebou přestat podřezávat větev, na které sedíme.

<h2>Máš nějaký politický vzor? Nekoho, kdo tě inspiruje, ať už v pozitivním či negativním smyslu.</h2>

Nemám vyloženě vzor, ke kterému bych vzhlížel. V pozitivním smyslu jsou pro mě určitě významní Masaryk a Havel. A inspiraci čerpám i u současných výrazných politiků, jako například u bratislavského primátora Matúše Valla nebo pařížské primátorky Anne Hidalgo. Nepřestávají mě udivovat tím, jakou rychlostí lze zavádět potřebné změny.

<h2>Pojďme ale zpátky do Brna. Ty jsi na pozici lídra nahradil jednoho z nejdéle působících brněnských pirátů – náměstka Tomáše Koláčného. Tomáš už je zkušený politický matador. Laťka je nastavená dost vysoko, nebojíš se, že se ti nepodaří navázat na cestu, na kterou se Tomáš před roky vydal?</h2>

Laťka je určitě nastavená dost vysoko, ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Obzvlášť v politice to platí dvojnásob. Navíc Tomáš je nadále na čelních pozicích našeho týmu, se kterým budeme na podzim usilovat o hlasy voličů. Počítám s jeho vyjednávacími schopnostmi a těším se, že budu mít příležitost se od něj hodně naučit.

<h2>Co tedy můžeme od tebe jako lídra v Brně očekávat?</h2>

V první řadě novou energii. Za poslední 3 roky, co se pohybuji v brněnské politice, jsem si ověřil, že politická práce mě skutečně baví a naplňuje. Dále pak snahu lidi spojovat, ne rozdělovat. Život není hra s nulovým součtem – neplatí, že aby jeden vyhrál, druhý musí prohrát. Právě naopak, když budeme táhnout za jeden provaz, budeme mít všichni v součtu víc.

<h2>Tvoje nosné téma je doprava. Jak vnímáš aktuální situaci v Brně a co bys chtěl zlepšit?</h2>

Brno na tom dopravně rozhodně není špatně. Máme skvěle fungující systém MHD, který nám závidí leckteré město i na západ od nás. A stále hromadně přepravujeme více než polovinu obyvatel Brna. Tento podíl však dlouhodobě klesá a to je třeba řešit. Například již započatou dostavbou tramvajových tratí a obnovou vozového parku. V dlouhodobém horizontu jsou pak zásadní projekty nového železničního uzlu ve spojení se severojižním kolejovým diametrem, tzv. Brněnským “metrem”, které významně posílí systém příměstské železnice a zvýší její využitelnost pro každodenní dojíždění z okolí města.

Jako řidič samozřejmě vnímám kolony, které za volantem otravují snad každého. K jejich zmenšení je klíčové vyřešit několik nejbolestivějších míst. Jedná se především o dostavbu úseků Velkého městského okruhu Žabovřeská – Tomkovo náměstí – Rokytova a dále už ŘSD ve spolupráci s městem připravuje i tunel pod Vinohrady a východní segment. Je však třeba podotknout, že v Brně se kolony tvoří převážně během dopravní špičky a v případě nezbytných oprav a staveb. A buďme realisti, špičku jen tak nerozředíme a ulice nenafoukneme.

Velký městský okruh je však skutečně klíčovým projektem, protože se nejedná pouze o převedení tranzitní automobilové dopravy mimo širší centrum a urychlení vnitroměstských cest autem. Koncept okruhu zahrnuje také zklidnění vnitřního města od zátěže motorové dopravy. Převedení desítek tisíc aut na kapacitní mimoúrovňový okruh nám uvolní prostor v zástavbě pro udržitelné formy dopravy a umožní polidštit nejen ulice jako Veveří, Kotlářská a Provazníkova, ale dokonce i tepny typu Gajdošova, Opuštěná nebo Zvonařka.

Většina dopravních investic v posledních desetiletích šla převážně do rozvoje individuální automobilové dopravy a právě proto nám vlivem ddopravní indukce{:target="_blank"} také setrvale roste automobilizace obyvatel. Na rozdíl třeba od Vídně, kde automobilizace už přes 20 let klesá díky aktivní dopravní politice města zaměřené na rozvoj především hromadné, cyklo a pěší dopravy. Díky kvalitní nabídce všech druhů dopravy má obyvatel Vídně skutečnou svobodu volby. A stejnou nabídku si podle mě zaslouží i občané v Brně.

<h2>Letos to budou 4 roky, co jsou Piráti v koalici na brněnském magistrátu. Jak vnímáš toto jejich působení?</h2>

V současné koalici máme pod vedením 2. náměstka Tomáše Koláčného odpovědnost za gesce majetku, kultury, informatiky, strategie a památkové péče. Nově jsme vytvořili odbor participace a referát kybernetické bezpečnosti. Často čelíme kritice za to, že jsme neudělali to či ono v oblasti, která pod nás nespadá. Za našimi současnými radními však rozhodně není žádný skandál. Nedošlo k žádné pochybné privatizaci ani směně majetků, kterých jsme v Brně byli svědky v minulosti. Naši radní za sebou mají naopak celou řadu úspěchů a tvrdé práce.

<h2>Mohl bys to rozvést? Je něco, na co bys chtěl během svého působení na magistrátu navázat?</h2>

Radní pro majetek Róbert Čuma se začal zabývat nejasnostmi ohledně vlastnictví pozemků kolem stadionu Za Lužánkami, přivedl Brno k prvoinstančnímu vítězství u soudu a zamezil zde firmám Libora Procházky vybírat parkovné na městských pozemcích. Díky tomu jsme o několik kroků blíž k novému fotbalovému stadionu, hodně jich však ještě musíme udělat. Dále se mu podařilo vyřešit vleklé spory ohledně vlastnictví podchodu pod Hlavním nádražím, díky čemuž město konečně začalo připravovat jeho rekonstrukci, která bude velkým úkolem pro příští vedení města. A v neposlední řadě naši radní přesvědčili zbytek zastupitelstva, že když už má město prodávat zbytný majetek, jako například památkově chráněné bytové domy, na jejichž opravu nemá prostředky, tak jedině formou otevřené elektronické aukce, nebo dražby. Díky tomu v historicky první, transparentní dražbě vyskočila jejich konečná cena na 4,5x více oproti takzvaně ceně obvyklé, odhadnuté ve znaleckém posudku. Utržené peníze jdou do bytového fondu a naším cílem je jejich efektivní využití na opravu stávajících a výstavbu nových městských bytů, aby si město v souladu se svou Strategií bydlení udrželo 15% podíl na nájemním trhu.

Vizualizace možné budoucí podoby podchodu pod Hlavním nádražím, který je díky Pirátům definitivně v majetku města

Radní Marek Fišer ztransparentnil proces přidělování kulturních dotací a dokázal brněnskou kulturu provést pandemickou krizí. Podařilo se mu (paricipativní formou) vytvořit a nechat zastupitelstvem schválit vůbec první Akční plán kultury, zavedl informování veřejnosti prostřednictvím pravidelného newsletteru a sociálních sítí. Tento otevřený přístup nám ostatní města často závidí. Odbor pod jeho vedením pravidelně sbírá data, pořádá veřejná setkání s kulturními aktéry, rozjel několik záslužných projektů (Sochařské Brno, Kulturní mapa nebo Plug&Play). Nyní vede Brno do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. To je obrovská příležitost, jak Brno proslavit v celoevropském měřítku.

Stejně tak Tomáš Koláčný má za sebou hromadu odvedené práce. Hned na začátku volebního období prosadil metodiku otevřeného zadávání veřejných zakázek o hodnotě nad 200 000,- Kč (zákonná povinnost je až od 2 milionů pro dodávky a služby a 6 milionů pro stavební práce). Do finále po 15 letech dotáhl přípravu stavby Janáčkova kulturního centra, která po podpisu dohod se sousedním hotelem International započne ještě letos. Dojednal nákup poloviny akcií Technologického parku, který je zásadní pro rozvoj inovací v regionu, a přesvědčil zbytek koalice, aby jej neprodávala ani v době nedostatku financí kvůli covidové krizi. Připravil revitalizaci brownfieldu na Špitálce v Chytrou čtvrť a transformaci bývalé Káznice na Kreativní centrum a místo paměti. V příštím volebním období chceme tyto projekty realizovat a oživit tak dnes poněkud zanedbanou část města mezi Cejlem a Křenovou.

Vizualizace Janáčkova kulturního centra a nového náměstí z dílny Atelier M1 architekti

Pod Tomášovým vedením bylo také digitalizováno jednání volených orgánů města, na kterých je nově možná distanční účast. Brzy bude hotový nový web města, který potřebuje facelift jako sůl, a Centrum řízení projektů, které digitalizuje, to znamená usnadní a zlepší investiční procesy města. A v neposlední řadě úspěšně pokračuje realizace projektů z Participativního rozpočtu, finišuje příprava Občanské radnice, která možnosti participace občanů ještě rozšíří, a nadále se rozvíjí BrnoID, aby si Brňané mohli elektronicky vyřídit nejen šalinkartu a vstupenky do ZOO, ale i další záležitosti, které spadají pod město.

<h2>Co naopak chceš dělat jinak?</h2>

Chci, abychom se věnovali i ostatním tématům, především dopravě a veřejnému prostoru. V primárních volbách jsem slíbil, že budu vždy prosazovat především tyto tři základní principy:

1. Participace a transparentnost – Pirátský Participativní rozpočet a projekt Občanské radnice jsou skvělý začátek. Mezitím však město zadává obří projekty za miliardy typu nová multifunkční hala nebo rekonstrukce ulic nejen bez konzultace s veřejností, ale dokonce někdy i bez architektonické soutěže. Chci, aby občané měli od začátku aktuální informace a možnost vyjádřit se k přípravě i u takto zásadních projektů. Aby věděli, proč se daný projekt chystá, jak má vypadat a co jim přinese.

2. Hospodárnost – Chci jasná a průhledná pravidla pro přidělování městských bytů, která zamezí šmelinám. Konec privatizací za takzvaně cenu obvyklou, když tržní cena je někdy až násobně vyšší. Dobře připravené rekonstrukce ulic, které nebude potřeba za pár let rozkopat znovu – tím ušetříme jak peníze městu, tak občanům spoustu dopravních komplikací. A z dlouhodobého hlediska je důležité vytvářet lokální městská jádra na principu patnáctiminutového města{:target="_blank"}, protože nejlepší a nejúspornější doprava je ta, která vůbec nevzniká.

3. Udržitelnost – Chci jasnou prioritu pro hromadnou dopravu, aby se k tomuto prostorově nejefektivnějšímu způsobu dopravy lidé vrátili a na ulicích nám pak zbylo více místa i pro stromy, předzahrádky nebo cyklostezky. Chci střechy s fotovoltaickými panely a zateplování budov, aby naše město bylo energeticky soběstačné a uhlíkově neutrálním protože jinou planetu nemáme. Chci revitalizace brownfieldů, které zvýší dostupnost bydlení ve městě bez záboru orné půdy a bez tvorby další nadbytečné dopravy.

<h2>A teď trochu z jiného soudku. Řekni nám něco o svém osobním životě.</h2>

Mám přítelkyni, lozím na stěně i po skalách, chodím po horách pěšky nebo na skialpech, tancuju společenské a karibské tance, hraju na kytaru, občas jedu na výlet na kole – třeba podél Dunaje do Rumunska nebo přes Alpy do Benátek :-) Rád totiž poznávám cizí země i tu vlastní, prostopoval jsem například Norsko a Irsko. Mám rád sci-fi, obzvlášť Dunu. Dřív jsem hodně sledoval seriály (například Hvězdnou bránu, The Big Bang Theory nebo Červeného trpaslíka). Dnes už se na ně dívám jen občas, ale nakonec i tu Hru o trůny jsem zvládl celou.

Na skialpech v Černé Hoře před pohořím Komovi

<h2>Na konec si dáme malý rozstřel.</h2>

Teď asi budeš chtít, abych řekl jedno nebo druhé, že? Podle mě ale svět není černobílý.

Víno, či pivo? Podle chuti, k italské kuchyni víno, k české pivo, žejo. Ale poslední dobou už moc nepiju.

Káva, nebo čaj? Ráno čaj, ideálně černý sypaný, po obědě káva, ideálně cappuccino.

Řízek, nebo svíčková? Většinou radši něco bez masa, ale občas si dám rád i ten řízek nebo svíčkovou.

Moře, nebo hory? Hory u moře. Předloni jsme byli na dovolené v Chorvatsku, loni jsme podnikli malý roadtrip přes Alpy až na Istrii a letos snad vyjde třeba Španělsko.

Léto, nebo zima? V létě turistika, v zimě běžky.

Marvel, nebo DC? Cože? :-)))

Koncert, nebo divadlo? Koncert. Ale do divadla taky někdy zajdu.

Byt, nebo dům? Zatím byt, jednou třeba dům.

Kravák, nebo přehrada? Prygl.

Pravice, nebo levice? Střed.

Kolo, nebo auto? Po městě většinou kolo, ale když vezu hodně věcí, je potřeba i auto. Proto se také snažím o to, aby Brno jednou mělo plnohodnotnou infrastrukturu i pro nákladní kola.

Koalice, nebo opozice? Koalice. Chceme prosazovat náš program a to lze jen se silným mandátem od voličů. V Brně není žádná dominantní politická strana, proto budeme hledat společnou řeč se všemi demokratickými subjekty. Pokud vstup do koalice nevyjde, tak budeme vykonávat důslednou a konstruktivní opoziční práci.