Jako doslova červené lano se krajem už přes patnáct let vleče trasování dopravní tepny č. 43, tedy „obchvatu Brna směrem na sever“, od dálnice a až po svitavskou silnici. S přehledem největší dopravní bolehlav, který trápí nejen Brno (protože jim projíždí těžká doprava, která by jej mohla míjet), tak všechny občany cestující ze severu a od Tišnovska do Brna a zpět, obyvatele Kuřimi, Lipůvky a dalších obcí a městských částí. Silnice na Svitavy je bohužel právem označovaná za „silnici smrti“, množství havárií včetně smrtelných je zde enormní. A stále se nic neděje, stále se nestaví…

Zdá se ale bohužel, že kraj si zadělal na další problém. Schválení vhodné trasy, odborně „Aktualizace zásad územního rozvoje“ (k diskusi je několik variant, a každá má svoje velké odpůrce i příznivce, každá někomu pomůže, každá někomu ublíží) se provádí na základě odborné studie, která byla zadána externím dodavatelům s velkou důkladností, je nyní provedena a na zastupitelstvu 17. září má o ní být hlasováno. Až před několika týdny ovšem vyšlo najevo, že kraj jako zadavatel – ten, který to vše platí a ten, který bude prostřednictvím zastupitelů rozhodovat – nevlastní zdrojová data, pouze finální závěry.

Považujeme to za skandální věc, která je jednak velkým selháním krajské reprezentace (jak politiků, tak úředníků z daného odboru) a jednak celý proces rozhodování a posuzování znevěrohodní.

Základem každého složitého rozhodování je tzv. přezkoumatelnost. Mám-li o něčem rozhodnout, musím mít možnost to, co mně někdo jiný „strčil před nos“, přezkoumat nebo nechat přezkoumat. Ne vše, ale to co potřebuji, to co se mně jeví jako podivné nebo nejasné, klidně i namátkově. Říká se správně důvěřuj, ale prověřuj: my důvěřujeme, ale musíme mít možnost si věci prověřit. Tuto možnost u naprosto zásadní dopravní stavby dnes nemají ani občané či jejich spolky, ale dokonce ani kraj! Ten přitom disponuje dostatečným množstvím odborných úředníků - odbor územního plánování má 29 zaměstnanců, většina z nich jsou dopravní inženýři-architekti, tedy lidé s nejvyšší kvalifikací, a předkládat kvalitní, bezchybné podklady je náplní jejich práce. Ale ani oni nemohou přezkoumat tento zásadní dokument, mohou jej jen vzít jak leží a běží.

Můžete se zeptat: není to jen zbytečné hnidopišství u věci, která je jasná? Zdaleka ne. U tří kritérií ze čtyř, podle kterých se posuzovala vhodnost té či oné trasy, byl rozdíl mezi variantami nepatrný – maličké jednotky procent. To jsou ovšem rozdíly až na úrovni statistické chyby nebo chyby měření, a zaslouží si přezkoumání a diskusi. Dále, což je ještě více alarmující, odborná veřejnost při vydání první verze dokumentu (AZÚR tzn. Aktualizace zásad územního rozvoje) nalezla v dokumentu takové množství i zjevných chyb, že jen jejich opravy vydaly na čtyřicet stran grafů, tabulek a textů. To logicky vzbuzuje obavy, zda podobně „kvalitně“ je zpracováno to do čeho vůbec není vidět - zdrojová data, následné algoritmy a výpočty. Jaké byly zvoleny metodiky zpracování vstupních dat, jaké vzorce, jaké algoritmy, a proč? To nikdo neví - zhotovitel toto udělal dle vlastního uvážení.

Jednou z pirátských zásad, kterých se držíme a nikdy od nich neustoupíme, je požadavek na transparentnost, tedy toho, aby bylo do věci vidět. Nic skryté, nic tajné, nic pod pokličkou. Na celý proces musí být vidět, aby do něj mohl kdokoli nahlédnout, od začátku, od pořízení dat, přes jejich zpracování, výpočty, až k prezentaci a závěrům. Transparentní procesy nutí zpracovatele pracovat pečlivě, ověřovat svou práci a být maximálně objektivní, protože vědí, že to po nich kdokoli může zkontrolovat. Netransparentní procesy - kromě toho, že logicky vyvolávají podezření ze záměrných manipulací, protože zejména v oblasti stavebnictví bývá docela často zhotovitel firma, která je propojená s developery - k ničemu takovému nenutí, a jak každý stavař a projektant ví, jsou tím otevřeny dveře k používání množství tzv. bulharských konstant, které mohou zásadně ovlivnit výsledek. Netransparentní postup tak může být snadno nezáměrně chybný nebo i záměrně zmanipulovaný; u transparentního je toto zásadně ztíženo.

Ač se tedy jeví, že čtvrteční zastupitelstvo zejména ve snaze „mít to už jednou provždy z krku“ učiní špatné rozhodnutí a Aktualizaci zásad územního rozvoje schválí, naši zastupitelé pro něj ruku nezvednou. A obdržíme-li vaši přízeň ve volbách, budeme (i v případě schválení) požadovat, aby kraj veškeré zdrojové materiály obdržel a dále je včetně volby algoritmů a výpočtů plně zveřejnil.

Jiří Hlavenka, Ivo Vašíček

Zdroj ilustrační foto: ZUR JmK, dostupné online na https://www.kr-jihomoravsky.cz/archiv/oupsr/zur_jmk_5/GRAFICKA_CAST/I1.pdf#zoom=100

Pozn. v současnosti jsme na kraji v koalici Zelení a Piráti, podle našich informací bude také zastupitelka Jana Drápalová proti schválení.