Od svého zvolení do Sněmovny se systematicky věnuji řízení o povolení těžby na hranici Jihomoravského a Zlínského kraje. Proč? Zamýšlený dobývací prostor má být totiž jen pár set metrů od několika pramenišť nazývaných Bzenec-komplex, které zásobují pitnou vodou téměř 140.000 lidí v 57 obcích, mezi nimiž je i moje rodná Strážnice. Jedná se o jednu z nejsušších oblastí v ČR a případné znehodnocení těchto pramenišť by přineslo obtížně a dlouze řešitelný problém. Proto chceme, aby bylo postupováno s maximální předběžnou opatrností. Bohužel, postup některých úřadů je přesně opačný.

A proč se snažíme záměr zastavit? Plánek níže ukazuje umístění pramenišť, prostoru, kde by měla těžba probíhat a také naznačuje směr proudění podzemních vod. Jak dokládá odborný posudek vytvořený společností GEOtest{:target="_blank"}, panují odůvodněné obavy, že případná těžba zásadním způsobem ovlivní kvalitu vody jímané v prameništích Bezenec I a Bzenec III. Potvrzuje to i matematický model, který vytvořila společnost Progeo{:target="_blank"} na základě několikaletého terénního měření. Ke stejným závěrům došla i Česká geologická služba{:target="_blank"}, odborné pracoviště zřizované právě Ministerstvem životního prostředí.

Ministerstvo životního prostředí přesto do dnešních dnů trvá na své argumentaci, bagatelizuje odborné posudky a závěry České geologické služby se dokonce pokusili utajit. Celkově je postup úřadů, jejichž cílem by měla být ochrana vody, ale i zdraví, značně podivný. Posouzení dopadů na životní prostředí (tzv. EIA) byla záměru udělena až na třetí pokus - v roce 2015, tedy již v době, kdy ministerstvo řídil Richard Brabec. Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje vyslovila se záměrem nesouhlas{:target="_blank"}, načež jí byl případ odebrán a přidělen Krajské hygienické stanici Zlínského kraje, která vydala souhlasné stanovisko. Stejně tak nebylo bráno v potaz stanovisko vodoprávního úřadu ve Veselí nad Moravou{:target="_blank"}. Vůči záměru se negativně vyjádřil i stavební úřad v Uherském Hradišti{:target="_blank"} jako pořizovatel územně plánovací dokumentace. Krajský úřad Zlínského kraje nicméně jeho rozhodnutí, z naprosto nepochopitelných důvodů, zrušil.

Přes to, že bylo na řadě odborných posudků a i stanovisku České geologické služby dokázáno, že v tomto případě byla EIA udělena na základě naprosto chybných a zcestných podkladů, vytyčil Obvodní báňský úřad dobývací prostor (což je první krok k udělení povolení k těžbě). Ministerstvo životního prostředí neustále omílá, že nemůže již vydaný posudek EIA měnit, ale že nové skutečnosti mohou být uplatněny v dalších krocích správního řízení (tedy právě např. u báňského úřadu). Když ale k tomuto dojde, zpochybňují všechno, včetně posudků vlastní odborné organizace. Na naprosto skandální selhání orgánů ochrany přírody, ochrany veřejného zdraví, ale i zlínského krajského úřadu a báňského úřadu, poukazují i výsledky Veřejné ochránkyně práv{:target="_blank"}.

Důvěryhodnosti postupu státní správy a zejména Ministerstva životního prostředí nepřidává ani nedávné zjištění na podezřelé obchodní vazby společnosti České štěrkopísky a holdignu Agrofert, na které jsme upozornili nedávno{:target="_blank"}.

Jestliže by měla být ochrana zdrojů pitné vody naprostým základem fungování našeho státu a navíc ji má současná vláda jako jednu z priorit, je postup úřadů v této kauze nejen v rozporu se zdravým rozumem, ale podle všeho i proti zákonům České republiky.

Naštěstí se spolu se mnou proti záměru vyslovuje řada institucí i politiků - příslušné vodárny, představitelé dotčených 57 obcí, paní senátorka Anna Hubáčková a kolegyně poslankyně Jana Krutáková. V tomto roce vznikl také spolek Za vodu pro lidi{:target="_blank"}, který sdružuje politiky i aktivisty, kteří proti záměru bojují. My v tom budeme pokračovat.

Pokud vás kauza zajímá, je poměrně podrobně popsána na webu společnosti VaK Hodonín{:target="_blank"}.