Tvorby rozpočtu pro jihomoravský kraj se účastním už popáté, poprvé ale v roli koaličního radního. A hlavně poprvé v době, kdy Covid a hlavně vládní opatření seškrtávají zdroje rozpočtu až na kost, způsobem, kdy jeden den známe částku příjmů a druhý den přijde shora částka úplně jiná, opět výrazně nižší… Za čtrnáct dní je zastupitelstvo, vy máte připravit vyrovnaný rozpočet (což je naše povinnost) a nevíte, zda vám jej shora ještě dvakrát nezmění.

Krajské rozpočty jsou dány přesným procentem z toho, co vybere stát. Konkrétně to je 8.92 procenta. Ale je zde jedna zrada: pokud stát (například v boji proti dopadům Covidu) odpustí či odsune splátky daní, či poskytne jiné formy kompenzací daňového charakteru, má to okamžitý dopad na kraje a obce. Stát tak rozdává úlevy - za což se neopomene pochválit - ale na úkor krajů a obcí. Kompenzuje občany, zaměstnance a podnikatele, ale ochudí kraje a obce.

Co při masivních škrtech obětovat

Pokud jsou příjmy kraje proti běžným letům seškrtány o více než čtvrtinu, stojíte před neradostnou volbou, která se dá nejlépe přirovnat k tomu, zda si máte nechat raději uříznout nohu nebo useknout ruku. Zachovat obojí nejde. Máme se tedy “pochválit” za tvorbu rozpočtu, která sestává vlastně jen z úvah, co škrtnout úplně, co hodně a co nejméně?

První otázka je, zda tyto masivní škrty budou jen pro tento rok, nebo budou krajské rozpočty kráceny trvale. Pokud by šlo o trvalý škrt, pravděpodobně by nebylo možné krajské samosprávy v této podobě vůbec udržet, protože by neměly možnost plnit řadu svých zákonných povinností, spočívající například jen v prosté údržbě a obnově infrastruktury, kterou mají v majetku. Pro představu se jedná o více než 3000 budov, často velkých (školy, sociální zařízení, nemocnice) a o veškerou síť silnic II. a III. třídy.

Usuzujeme, že se jedná o nedobrou situaci platnou pro tento rok, ekonomická situace by se měla v roce 2022 podle všech prognóz zlepšit. Vedení kraje se tedy shoduje, že jednorázový propad lze nejlépe vyvážit odkladem investic o rok, přičemž abychom neztratili příliš mnoho času, budou se investiční projekty připravovat tak jak to jde. Typickým příkladem je Thermal Pasohlávky, jedna z velkých investic, které má kraj schované v “zásobníku”: v dnešní době stavět není možné, lze ale věc dovést do stavebního povolení, o což se pokusíme.

Škrtnutí prakticky všech investic ale nestačí, mezera v rozpočtu je příliš velká. Musí přijít na řadu škrtání v oblastech, které kraj tradičně spolufinancuje nebo finančně podporuje. K tomu jsou ostatně určeny, aby kraj mohl vůbec dělat “politiku”, tedy rozhodovat se, které oblasti jsou pro něj prioritní a kterým chce pomáhat. Jednou možností je “škrtnout všem stejně”, tedy vzít procento, o které je potřeba rozpočty ponížit. Toto jsme ale rychle zavrhli, poctivější je skutečně se podívat na jednu výdajovou položku po druhé a šetřit tam, kde to bolí méně.

Taktika Pirátů: strategické projekty udržet za každou cenu

Cíl, který jsem prosazoval ve své agendě, je, že není možné velkými škrty “zabít” aktivity, které považujeme za dobré a které běží řadu let, které mají za sebou roky budování a zlepšování. Pokud zde je možné tento rok přečkat bez toho, že bychom přišli o podstatné hodnoty, šli jsme cestou uskrovnění se. Pokud se v této době uskrovňují lidé, rodiny, firmy, musí se umět uskrovnit i stát. Podařilo se tak zachovat, mám-li hovořit o svých gescích, prostředky pro pokračování Regionální inovační strategie, což je základní “páteřní část” rozvoje kraje. Ve školství jsme zachovali programy směřující ke zlepšení kvalifikace učitelů a ředitelů. Jsem ostatně názoru, že je potřeba nejvíce udržovat “měkké” programy, tedy kompetenční. Hlavní problémy školství hledejme v lidech, nikoli v tom, že ve škole chybí to či ono vybavení.

Bude rok 2021 “smutný rok”, kdy bude možné dělat jen málo věcí a kdy budeme spíše jen udržovat chod úřadu a čekat na lepší období? Vůbec ne. Za prvé, fungovat v úsporném režimu a splnit vše co je potřeba je též dovednost, a musíme ukázat, že to zvládneme. Za druhé, určitou naději dávají sliby vlády, že bude tyto výpadky krajům kompenzovat, alespoň zčásti - v tom případě nás čeká tvorba rozpočtových opatření, která mohou zase financování řady věcí (včetně části investic) rozběhnout. Za třetí, otevírají se evropské programy včetně nového záchranného plánu EU, ze kterého má na naši zemi připadnout přes 180 miliard - kdo připraví kvalitní projekty, ten má šanci prostředky získat.

A nakonec, jak jsem už uvedl, kraj nevnímám zdaleka jen jako kolovrátek na peníze - může a musí svou autoritou působit na změny a modernizaci ve všem co mu podléhá. Práce tedy bude i v příštím skromném roce jako na kostele.