Zemědělská politika u Pirátů? Jedním z těch, kdo se jí 4 roky ve Sněmovně intenzivně věnuje, je jihomoravský poslanec Radek Holomčík. V minulých týdnech prošel náročným, avšak transparentním procesem volby vládního týmu koalice Piráti a Starostové, kde se ucházel o post pro oblast zemědělství. Na možnost, že by se jednou stal ministrem zemědělství, se připravoval posledního 3,5 roku. Co vše by na resortu změnil?
Jihomoravští Piráti mají aktuálně dvojitou páku pro proměnu regionálního zemědělství. Kromě náměstka pro životní prostředí Lukáše Dubce{:target="_blank"} jej v Poslanecké sněmovně zastupuje Radek Holomčík{:target="_blank"}, který je zároveň místopředsedou Zemědělského výboru PSP.
V jedné básni velkého básníka mého rodného regionu věnované vodě se píše: „Ubývá míst, kam chodívala pro vodu…“. Něco mi říká, že by byl Jan Skácel hodně v rozpacích, kdyby viděl, co se v jeho zemi po třech dekádách od jeho smrti s životodárnou tekutinou děje. A přestože je problém budoucího sucha a hrozící nedostupnosti vody nejčastěji prezentován jako problém ekologický, z našeho pohledu je pravda výrazně smutnější. Jako viníka vidíme řadu kroků porevoluční politiky a mnoha politiků, kteří se pokrytecky už za pár týdnů chtějí nechat znovuzvolit do Poslanecké sněmovny.
Na serveru Euro vyšla zajímavá zpráva{:target="_blank"}, že Evropská unie již nechce dotacemi podporovat velké zemědělské podniky, ale česká vláda a tvůrci zemědělské politiky to ignorují. Není to žádná novinka - Piráti na tento stav poukazují už nějakou dobu a malí zemědělci ještě déle. Dobře je, že se o tento doposud přehlížený problém začínají zajímat i média a že se snad dočkáme i zvýšení zájmu veřejnosti. Je totiž potřeba rozbourat iluzi “hodných” ministrů, kteří hájí národní zájmy před tou zlou a něco neustále přikazující EU. Zájmy totiž naší vládou, a v tomto případě Ministerstvem zemědělství ČR, hájeny jsou, jen ne ty národní. Těží z toho úzká skupina agrokorporací, které si ze zemědělských dotací udělaly velice výnosný byznys.
Český hydrometeorologický ústav zveřejnil výsledky tříletého výzkumu{:target="_blank"}, ze kterého vyplývá, že většina podzemních vod je v ČR kontaminována pesticidy. Za viníky jsou označeny řepka a kukuřice, pěstované jako výchozí suroviny pro výrobu biopaliv. Dostáváme se tak do kritické situace, kdy náš stát podporuje zamoření vodních zdrojů jedy.
Po vydání mého článku “Sucho v ČR nechceme!{:target="_blank"}” se vyrojila řada reakcí, povětšinou souhlasných. Ozývaly se ale i hlasy, že jsme (neo)marxisti, kteří chtějí poroučet větru dešti a že máme zcestné myšlenky. S tímhle přístupem se potkávám i při diskuzích. Jak to tedy je - je boj se suchem nesmysl?
Trápí nás sucho. Na jihu Moravy to v teplých měsících pociťujeme rok od roku více. Ohrožené není jenom zemědělství, ale obyvatelnost regionu jako taková. A zdánlivě paradoxně zároveň přibývá bleskových povodní. Před pár týdny moje rodná Strážnice, a celá řada dalších obcí v regionu, zažila bleskovou povodeň, kdy se po pár desítkách minut trvajícím intenzivním dešti a krupobití proměnily ulice v potoky plné bláta. Pár dní na to praskliny v půdě zase připomínaly spíš subsaharskou Afriku než střední Evropu. Prostě se v krátkém čase vystřídaly dva extrémy. Extrémy mající totožné příčiny.