Rozhovor s Ivo Vašíčkem: Jak se pečou jízdní řády v Jihomoravském kraji

Rozhovor s Ivo Vašíčkem: Jak se pečou jízdní řády v Jihomoravském kraji

Mnozí z nás využívají vlakovou nebo autobusovou dopravu na výlety, někteří pro každodenní cesty do práce. Věděli jste ale, že příprava jízdních řádů veřejné dopravy zabere prakticky celý rok? Co v Jihomoravském kraji z hlediska regionální dopravy funguje dobře a kde je příležitost ke zlepšení? Na všetečné otázky nám odpověděl předseda finančního výboru JMK, Ivo Vašíček.

  • Jak vlastně vznikají jízdní řády pro regionální vlaky a autobusy?

Březen je měsíc zasílání požadavků a objednávek dle uzavřených smluv s dopravci. Během dubna a května Správa železnic tyto objedávky vypořádá a na začátku června vydá Návrh jízdního řádu na následující rok. Tento Návrh zveřejní Kordis a krajský úřad obratem informuje obce, které mají měsíc na připomínky. Během léta se Návrh probere s dopravcem i provozovatelem dráhy. Na základě připraveného jízdního řádu na železnici jsou v měsících září a říjen projednávány změny v autobusové dopravě. Do konce listopadu jsou přidělené kapacity dráhy dopravcům. Jízdní řád pro další rok začíná platit kolem 12. prosince.

  • Může běžný občan zasáhnout do tvorby jízdních řádů?

Určitě. Buď tak, že pošle připomínku k jízdním řádům na mail info@kordis-jmk.cz, případně písemně. Druhou možností je, že podnět zašle příslušnému starostovi obce.

  • Je regionální doprava v Jihomoravském kraji v dobrém stavu?

V Jihomoravském kraji máme nejlepší systém integrované dopravy v ČR, protože je centrálně on-line koordinovaný. Z toho plyne aktuální návaznost spojů při přestupech, například to, že návazný spoj v případě zpoždění prvního počká. Dobrá je i spolupráce DPMB a KORDIS. Díky jejich řídícímu systému zná dispečink v každém okamžiku přesnou polohu všech prostředků veřejné dopravy a kdykoliv se může spojit s konkrétním řidičem.

  • Máme v kraji na dopravu dostatek peněz?

Financování veřejné dopravy bylo přiměřené, nicméně v posledním roce vypadávají tržby za jízdné, což např. v prvním čtvrtletí znamenalo propad tržeb o cca 150 milionů Kč. Tento problém je komplexní a zřejmě stejný ve všech krajích. Náklady na dopravu rostou kvůli bezpečnostním opatřením, jakými jsou nadstandardní desinfekce či méně efektivní využití vozidel. Často také jezdí prázdné spoje. Těžko odhadovat, kdy se vrátíme do normálu.

  • Jak jinak ještě ovlivnila veřejnou dopravu v kraji pandemie?

Aktuálně funguje regionální autobusová doprava vzhledem k vládním omezením podle prázdninových jízdních řádů. Jsou omezeny také rekreační spoje a expresy Brno – Znojmo. Na železnici vzhledem k pomalejší přípravě změn a nemožnosti reagovat dle smlouvy operativně, jsou omezení v souvislosti s COVIDem minimální. Náklady na železniční dopravu jsou pro kraj tedy stejné.

  • Je pro kraj prioritou přesedlat z individuální dopravy na hromadnou?

Za mě je priorita integrovat obojí, efektivně zkombinovat železniční dopravu s individuální. Je důležité, aby lidé z vesnic v okolí nádraží na hlavním koridoru mohli pohodlně a bezpečně zaparkovat u nádraží svá auta, motocykly či kola atp.

  • Co by se v rámci regionální dopravy dalo ještě vylepšit?

Nedostatem je určitě chybějící železniční infrastruktura ve směru na Znojmo. Problém je historický - Znojmo bylo dřív dopravně integrováno v Rakousku. Dodnes je jednodušší cestovat ze Znojma do Vídně, než do Brna. Příležitosti k vylepšení jsou rozhodně v oblasti rozšiřování dopravních služeb do přilehlých regionů a přes hranice, tedy na Vysočinu, do Zlínského a Olomouckého kraje, na Slovensko a do Rakouska. Na železnici obecně je velice špatná infrastruktura spravovaná státem a zastaralý vozový park. Běžně jsou vozidla starší 40 let. Tento problém kraj aktuálně řeší nákupem 37 nových vlaků, což výrazně zvýší komfort cestování, protože provoz nových souprav bude výrazně levnější, než v případě používání vlaků dodavatele.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články